Lidovky, 03.04.2003|
Lidovky, 03.04.2003 |
| OSA si podřezává větev, na které sedí |
| Autorský svaz se už dostal do konfliktu i s tradičními partnery, jako je Česká filharmonie nebo festival Pražské jaro |
| Ochranný svaz autorský (OSA) je dobře a
pohodlně prosperující podnik, který hledá stále nové cesty, jak si zajistit
více peněz. Způsob, jakým to dělá, však vyvolává odpor. Ochrana autorských práv není v tomto státě ničím novým. OSA u nás působí již od roku 1919. Co je nové, jsou soukromé subjekty, které s ním často poprvé přicházejí do styku. Před revolucí se problematikou veřejného šíření hudby zabývalo jen pár velkých státních organizací (TV, rozhlas, hudební nakladatelství). Nyní se právní povědomí o této věci požaduje od hospodských, hoteliérů, majitelů erotických salonů i řidičů tramvají. OSA však udělal zatím velmi málo pro to, aby si z nich vychoval své loajální zákazníky. Místo obrazu moderní a přátelské organizace, která má společnosti co nabídnout, si zvolil image drsného výběrčího daní. Svým poplatníkům s oblibou vyhrožuje paragrafy a pokutami. Není divu, že se v médiích objevuje nekonečný seriál nářků a stížností na jeho adresu. Z některých kauz je přitom patrné, že jednání ochranného svazu nebylo vždy zcela korektní. Nikoho nešetřete Do sporu s Ochranným svazem autorským se už dostali i jeho tradiční partneři - přední české orchestry a festivaly. Na jaře 2002 ochranný svaz zrušil tradiční 50% slevu na poplatky z vážné hudby a začal si účtovat plné sazby. Má to ovšem jeden háček - svým plátcům to nestačil včas sdělit. ˝Postavili nás před hotovou věc,˝ říká k tomu ředitel festivalu Pražské jaro Roman Bělor. ˝Prostě nám poslali dopis, že od následujícího měsíce zvyšují autorské poplatky o sto procent. Pražské jaro má ale program i rozpočet hotový dlouho dopředu, neměli jsme šanci na to nějak reagovat.˝ Stejně na tom byly orchestry: pro ně přišlo zdražení vlastně doprostřed hotové sezony. Přitom jde řádově o statisíce korun navíc, a ty uprostřed účetního roku hledají hudební podniky těžko. ˝OSA nám dal prostě najevo, že pro něj nejsme žádný elitní zákazník, se kterým by bylo třeba jednat v rukavičkách. Chová se spíš jako dráb ke svým pohůnkům,˝ myslí si ředitel Pražského jara Roman Bělor. ˝Ale ve skutečnosti jsme vlastně navzájem spojení partneři, protože jeho peníze závisejí také na tom, co my hrajeme.˝ Nebudeme vás hrát! Tento argument silně zazněl na únorové schůzce zástupců OSA s Asociací symfonických orchestrů a Asociací hudebních festivalů ČR. Hudebníci ochranný svaz varovali, že jeho cenová politika by mohla ovlivnit uvádění soudobých autorů na koncertech vážné hudby. ˝Když na festival zařadíme samé klasiky z 18. a 19. století, posluchači nám budou jenom vděční a OSA neuvidí ani korunu,˝ řekl jeden z účastníků schůzky. Skladby soudobých autorů, které OSA chrání, totiž většinou nepatří mezi typické ˝kasovní taháky˝. Jejich uvádění se bere jako jistý druh osvěty. V souběhu se stále dražšími nakladatelskými poplatky se skladby moderních autorů stávají velkým luxusem. Už dnes si je mnozí malí pořadatelé koncertů (Kluby přátel hudby) nebo soukromá tělesa nemohou dovolit. Zdá se, že skladatelé sdružení v OSA si tak pod sebou řežou větev, která je i beztoho dost tenká. Co po vstupu do EU? ˝Vážná hudba není druhořadé zboží, na něž by měla být paušální padesátiprocentní sleva,˝ tvrdí skladatel Ivan Kurz, čerstvě zvolený předseda dozorčí rady OSA, který se jednání s hudebními asociacemi zúčastnil. Všude v Evropě jsou podle něj autorské poplatky čtyř - až pětinásobně vyšší a nízké české tarify jsou z hlediska vstupu do EU neudržitelné. ˝Původní slevy už se nevrátí. Ale uvažujeme o různých bonifikacích u českého repertoáru, pobídkách pro stálé partnery i jemnější diferenciaci nového sazebníku,˝ dodává Kurz, který se na schůzce s asociacemi orchestrů a festivalů omluvil za nevhodný postup OSA při loňském zvýšení tarifů. ˝Myslím si, že k ochraně autorského práva patří především slušný styl jednání, a v tomto směru bych se chtěl podílet na zlepšení image OSA,˝ uzavřel Ivan Kurz. Honba za paušály Ekonomy ochranného svazu výnosy z vážné hudby příliš nevzrušují. Svým objemem jsou nepodstatné. Ale populární hudba a hlavně její pevné sepětí s moderními médii otevřely ochrannému svazu nové obzory. Nejde už tolik o přesnou evidenci, kde se co hraje. Stále zajímavějším zdrojem poplatků se stávají paušály za všechno, co se hraje. Rádia v autobuse, televizory v hotelu, hi-fi věže, mobily, telefonní záznamníky a ústředny, dokonce nenahrané nosiče - to vše je zpoplatněno jako potenciální prostředek k užití nějakého chráněného díla. Není divu, že se OSA snaží rozšiřovat své hájemství právě tímto směrem, na reprodukovanou hudbu. Po knihovnách mají údajně přijít na řadu taxikáři a jejich autorádia. OSA se přitom může inspirovat v EU: nedávno oznámil finský autorský svaz, že chce vybírat poplatky v jeslích - děti se tam učí písničky z magnetofonu. Paušální poplatky mají své kouzlo i pro zastupované umělce. Mnozí by totiž na svém kontě našli úplně jiné cifry, kdyby záleželo jen na skutečném užití jejich díla. Můžeme spočítat, kolikrát je hráli v rádiu, ale nikdo už nezjistí, kolik uživatelů v tu chvíli radši přeladilo na jinou stanici. Octneme se v tichém království? OSA má status neziskové organizace. Jeho účetnictvím proteče ročně kolem půl miliardy korun. Vše se po odečtení provozních nákladů a závazků k ochranným organizacím v zahraničí rozdělí mezi zastupované autory. Čím více OSA vydělá, tím více autoři dostanou. A pravidla hry - kolik konkrétní umělec dostane, ale i kolik se má za co platit - si určuje sdružení samo. Autoři tedy mají práva pevně ve svých rukou - s nimi však i zodpovědnost. Například za to, zda nezmizí z našich pódií soudobá hudba. Nebo jestli nepříjemnosti s ochranným svazem neodradí mnoho nadšenců od vytváření kulturního života v obcích. Jestli si můžeme spontánně zazpívat v hospodě, nebo bude ticho a všechno na povolení jako za bolševika. Možná OSA pochopí, že je v jeho zájmu hudbu spíše podporovat než pokutovat. 03.04.2003, Svatava Barančicová |
| Související téma: | tisk o OSA | přehled událostí | |
| §§ | § | §§ | Jiří Hradec www.jirihradec.cz www.jirihradec.com |