14. Vylíčení skutkového stavu:
Jsem občan České republiky, hudební autor, hudební aranžér, výkonný
umělec instrumentalista, výrobce nahrávek hudby. Složil, zaranžoval,
zahrál a ve svém studiu jsem nahrál stovky hudebních děl, které našly
především po roce 1989 uplatnění v TV stanicích ČR pro miliony diváků
denně k dokumentárním, publicistickým, zpravodajským, ekonomickým, finančním,
kulturním, dětským, sportovním, soutěžním, či dalším pořadům, k filmům,
videopořadům, reklamám, vytvořil jsem znělky a kmenovou hudbu pro rozhlasové
stanice, atd. V roce 1987 jsem uzavřel smlouvu o mé ochraně s organizací
OSA - Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním, dále jen OSA.
Bylo to v období předlistopadového režimu a jednalo se o socialistickou
organizaci, která měla postavení monopolního inkasisty všech odměn za
užití hudebních děl (v rámci Československa děl užitých na území České
republiky, když ve Slovenské republice byla obdobná organizace). Členové
vedení OSA okrádali skutečně užívané autory přerozdělováním vybraných
honorářů ve svůj prospěch, aféra byla známa jako "OSA NOSTRA".
Po změně režimu (17.11.1989) vyšlo najevo, že pro rozdělování inkasa
vybraných honorářů za užití hudebních děl neexistovala závazná pravidla
a jak se po roce 1989 vyjádřily některé více informované osoby - funkcionáři
OSA - okrádaných byla řádově zhruba polovina, "peníze se přehazovaly
vidlema". Věřil jsem, že nové vedení monopolního inkasisty honorářů
za veškeré užití hudebních děl bude postupovat jinak - tedy transparentně,
podle práva, s přesnými pravidly a jejich dodržováním. Bohužel opak
je pravdou. Prokazatelná užití mých hudebních děl mně nebyla řádně vyúčtovávána
a proplácena. Ukázalo se, že OSA neumí doložit evidenci užití hudby,
nezná základní početní úkony, nelze zjistit jakého konkrétního období
a jakých pořadů se neprůhledné vyúčtování OSA týká, některá užití hudby
(např. znělku) OSA úmyslně neproplácí a vedení OSA dokonce vědomě používá
zfalšované listiny. Představitelé OSA namísto nápravy stavu intrikují,
zamlčují mé požadavky na dodržování práva a etiky, zatajují užití mé
hudby, používají lživá nařčení (byl jsem prý zaměstnancem ČT a zneužíval
postavení v práci, mám nemorální nároky na úkor ostatních, atd.), která
nikdy nedokládají důkazy. Tisíce užití mých cca 350-ti v OSA řádně ohlášených
skladeb, nebylo subjektem OSA přes mé reklamace bráno na zřetel, ač
měly dle ředitele OSA "několikanásobně větší užití než nejpopulárnější
české a zahraniční skladby".
Protože mé písemné reklamace OSA neřešil, podal jsem 30.12.1993 první
žalobu, kterou se domáhám proplacení autorských honorářů za roky 1990,
1991 a 1992. Dle mých podkladů mně OSA proplatil výrazně méně, než kolik
měl proplatit dle skutečnosti. Žalobu jsem podal u Obvodního soudu pro
Prahu 6, který ji postoupil příslušnému Městskému soudu v Praze. Městský
soud v Praze v roce 1998 vrátil věc opět Obvodnímu soudu pro Prahu 6
jako soudu věcně a místně příslušnému. O mých nárocích uplatněných u
soudu 30.12.1993 nebylo k dnešnímu dni rozhodnuto ani soudem prvního
stupně.
V říjnu 1995, měsíc po mém prvním soudním stání proti OSA (kde právní
zástupkyně OSA neuměla Městskému soudu v Praze vysvětlit jaký subjekt
zastupuje a najevo vyšel právní chaos OSA) mně ředitel OSA tajně zablokoval
veškeré honoráře písemným příkazem účtárně OSA: "S ohledem na soudní
spor zahájený zastupovaným J. Hradcem proti OSA a jeho námitkám blokujte
až do odvolání jeho účet". V roce 1996 byla po mých urgencích blokace
uvolněna a 21.3.1996 jsem podal (třetí) žalobu proti OSA, ve které se
domáhám úroků ze zadržované částky, také o této žalobě nebylo k dnešnímu
dni pravomocně rozhodnuto.
V prosinci 1995 jsem podal druhou žalobu proti vyúčtování OSA, za období
roku 1993. Při začátku dvou soudních řízení vyšlo najevo, že monopolní
inkasista všech odměn za užití hudebních děl vystupuje paralelně pod
několika identifikačními čísly a různými názvy, stamiliony Kč ročně
vybírá pod identitou subjektu zrušeného v roce 1992. V lednu roku 1996
Městský soud v Praze obě mé žaloby nepravomocně zastavil rozhodnutími
o právní neexistenci subjektu OSA.
Dne 29.1.1996 odvysílala Česká televize pořad NADORAZ o ochraně autorských
práv v ČR, neproplácení za užití hudby, chaosu v právním zázemí OSA
s používáním několika IČO. Pořad byl natáčen i v mém nahrávacím studiu
- přehrál jsem příklady neproplácení mé hudby (znělku známého pořadu
Debata, hudby k denním zprávám ČT, apod.), uvedl jsem, že neproplácení
hudby lze u OSA reklamovat - po obdrženém vyúčtování, které OSA zasílá
s až dvouletým zpožděním oproti datu užití, že OSA požaduje důkazy na
videu, ale neměl videopřístroj.
Vzhledem k tomu, že klíčem k dosažení úspěchu v mých nárocích na vyplacení
odměny za užití hudebních děl mohla být i účetní závěrka, ke které bych
měl mít ze zákona přístup, což OSA neakceptoval, uplatnil jsem 23.5.1996
(čtvrtou) žalobu, kterou se domáhám, aby mně byla zpřístupněna účetní
závěrka OSA. Soud prvního stupně mé žalobě dne 19. září 2000 vyhověl,
odvolání nebylo odvolacím soudem k dnešnímu dni vyřízeno. Soudní znalec
vyjádřil s vykřičníky údiv nejen nad tím, že účetní závěrka OSA je nepřezkoumatelná,
neboť nerespektuje pravidla účetní osnovy, ale, že je uvedeno IČO 023531
- subjektu OSA již čtyři roky neexistujícího.
Dále jsem uplatnil v roce v roce 1997 u Městského soudu v Praze žaloby
(pátá a šestá), kterými se domáhám řádného proplacení autorských honorářů
za roky 1994 a 1995. Žaloby (2, 5 a 6) jsou nyní sloučeny a vedeny u
Městského soudu v Praze pod sp. zn. 37 C 68/97 a též v této věci nebyl
k dnešnímu dni vydán ani rozsudek soudu prvního stupně.
Toto jsou základní fakta, která dokumentují, že jsem se nesmířil s tím,
že mne monopolní inkasista OSA 14 let okrádá na odměně za užití hudebních
děl a že jsem si dovolil v České republice, která se deklaruje jako
demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka
a občana, obrátit se se svými požadavky na soudy a dokumentující, že
soudy České republiky nebyly schopny skončit pravomocně řízení, ve kterých
jsem se domáhal úhrady neproplacených autorských honorářů.
Za to, že jsem se obrátil na soud jsem byl v neperiodické publikaci
vydávanou OSA, tedy v publikaci, kde se nemohu domáhat ochrany podle
tiskového zákona, osočen stylem praktik Státní bezpečnosti ČSR v 50-tých
letech, v článku podepsaném panem Pavlem Chrastinou - členem výboru
OSA, členem legislativní komise OSA a šéfredaktorem časopisu Zpravodaj
OSA.
Po mých nevyslyšených písemných žádostech o veřejnou omluvu, jsem podal
dne 31.12.1996 žalobu na ochranu osobnosti, ve které se domáhám omluvy
za sérii lži, smyšlenek, nařčení, urážek a intrik, obsažených ve Zpravodaji
OSA č. 17 z května 1996, článku PŘÍPAD HRADEC - SLOVO NA VYSVĚTLENOU.
Zmíněný článek je profesionálně zdařilým útokem na mou osobu, lidskou
důstojnost, osobní čest, dobrou pověst, prestiž, profesní uplatnění.
Nabádá tisíce adresátů časopisu Zpravodaj OSA, mých kolegů autorů, hudebních
dramaturgů, režisérů, kteří používali mou hudbu, k opovržení nad mými
údajnými skutky, které si k tomu účelu P. Chrastina jako funkcionář
OSA zcela vymyslel. Jedním z důsledků bylo i hlasování obelhaných účastníků
valného shromáždění OSA (kam od r. 1996 nesmím) o mém vyloučení. V průběhu
soudního řízení před obecnými soudy - Městským soudem v Praze a Vrchním
soudem v Praze bylo dosaženo toho, že celý předmětný článek byl účelově
roztříděn do jednotlivých částí, na jednotlivé dílčí, mne poškozující
výroky. Obecné soudy nejprve rozhodly o omluvě žalovaného, později bylo
konstatováno, že jde o naplnění práva na svobodu projevu a bylo rozhodnuto,
že mně přísluší jen nekonkrétní omluva za jeden poškozující výrok a
nepřísluší mně nemajetková újma v mnou požadované výši. Tohoto výsledku
bylo dosaženo tím, že zejména Vrchní soud v Praze k odůvodnění svých
výroků vycházel ze situací, ke kterým nikdy nedošlo, či jde o přesný
opak skutečnosti. Tento soud pro své rozhodnutí manipuloval se skutečnostmi,
které byly doloženy nezpochybnitelnými důkazy. Například - z mých reklamací
znal OSA přes 80 různých názvů pořadů ČT s mou hudbou (která v nich
posléze přestala být), ale pořad Teletext jsem nezmínil, neboť v předmětné
době ještě neexistoval. Má hudba zde tedy zůstala déle a článek P. Chrastiny,
vystavěný na fikci mých údajných nemorálních finančních nároků za Teletext,
prozrazuje zlost OSA nad tímto opomenutím mé "ochrany". Rozsudek
Vrchního soudu v Praze o 4 roky později náhle vychází z předpokladů,
že pořad ČT NADORAZ byl o Teletextu (přestože ve spisu je videokazeta
i přepis textu, kde není o Teletextu ani zmínka) a že jsem v článku
v Lidových novinách 30.4.1996 požadoval úhradu za Teletext (přesný opak
je pravdou) - a proto se mi pan P. Chrastina nemá proč omlouvat.
Nejvyšší soud ČR potvrdil rozsudek Vrchního soudu.
Obrátil jsem se proto s ústavní stížností na Ústavní soud České republiky,
který svým usnesením ze dne 8. října 2001, č.j. IV. ÚS 163/01 mou ústavní
stížnost odmítl. Toto usnesení mně bylo prostřednictvím mého právního
zástupce doručeno dne 16. října 2001.
Ústavní soud České republiky neposkytl ochranu ani mně, ani právu obecně.
Má stížnost Evropskému soudu pro lidská práva směřuje proti České republice
v souvislosti s procesem zahájeným u Městského soudu v Praze pod sp.
zn. 31 C 2/97, když všechny opravné prostředky byly vyčerpány rozhodnutím
o ústavní stížnosti ze dne 8. října 2001.
O porušování autorských práv v ČR subjektem zřízeným na ochranu těchto
práv jsem vedl několik let korespondenci s odpovědným Ministerstvem
kultury ČR, které je nečinné. Jako příklad uvádím úryvky z mého dopisu
ze dne 22.4.1999 ministru kultury ČR: "Vážený pane ministře, urguji
nečinnost ministerstva kultury na mou žádost o nápravu stavu ochrany
autorských práv v ČR ze dne 22.5.1998, následující po mém dopisu ze
dne 29.10.1997. Opakovaně žádám odpovědné Ministerstvo kultury, aby
zjednalo nápravu devastace ochrany duševního vlastnictví v ČR organizací
OSA - Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním. OSA neproplácí
autorům odměnu za některá užití díla, používá padělky, tají podklady
k vyúčtování a účetní závěrce, manipuluje s fakty, neinformuje o soudních
rozhodnutích. Došlo k paralelní činnosti několika subjektů OSA, k vybírání
stamiliónů Kč zrušenou organizací, k hospodaření s těmito prostředky
jinou, dle soudů nevzniklou organizací OSA. Retroaktivita ex post pravidel,
absence zápisů z valných shromáždění, blokace autorova účtu, neoprávněná
výše režijní srážky, střet zájmů, zneužití postavení, zvůle, intriky,
obelhávání autorů, úřadů a veřejnosti se staly díky J. Slaninovi, P.
Jandovi, P. Chrastinovi, M. Ducháčovi, L. Andrštovi a dalším normou
ironizující udělení licence ministerstvem kultury. Řádným vyšetřením
orgány činnými v trestním řízení lze vyvrátit podezření, zda nebyla
v případě OSA naplněna skutková podstata trestných činů porušování povinnosti
při správě cizího majetku, poškozování cizích práv, porušování autorského
zákona, zpronevěra, krádež, podvod, pomluva, křivá výpověď, nepřekažení,
neoznámení trestného činu, zneužití pravomoci veřejného činitele, zkreslování
údajů hospodářské evidence, zneužití informací v obchodním styku, neoprávněné
užití obchodního jména, atd. Předpokladem vstupu ČR do EU je odpovídající
úroveň ochrany duševního vlastnictví. Léta marně urguji neproplácení
tisíců užití mé hudby ochranným svazem vyinkasované, neřešení reklamací,
neodpovídání na doporučené dopisy, absenci veřejné omluvy představitelů
OSA za konstruování a šíření lží o mé osobě, nápravu porušování etických
a právním norem organizací OSA. Dozvídám se na sebe historky, které
se nikdy nestaly, neboť si je představitelé OSA za účelem odvedení pozornosti
od vlastních nepořádků zcela vymysleli. Mnohaletá cílená diskreditace
mé osoby, pomluvy a delegace OSA k uživatelům mého díla vedly k poškození
mého jména, ztrátě práce. Vzhledem k pohybu stamiliónů Kč v chaotickém
právním zázemí OSA, provázanosti činovníků OSA na další subjekty a vzhledem
k užití pojmů smrtelně vážně a organizovaný zločin v souvislostech s
mým jménem, vyjadřuji tímto obavu o svůj život."
Ochrana duševního vlastnictví v ČR není právně zajištěna. Ti, co se
domáhají ochrany u soudů jsou skandalizováni a perzekuováni. Ti, co
při tom posuzují práva skandalizovaných jsou v ČR nepostižitelní.
Pro informaci uvádím, že od roku 2001 mám obsáhlé internetové stránky
k tématu ochrany duševního vlastnictví v ČR a činnosti organizace OSA,
kde jsou uvedeny i zde zmíněné materiály, soudní dokumenty, mluvené
slovo představitelů OSA, užití mé hudby, atd.:
Jiří Hradec - Autorská práva v ČR a zločinné praktiky OSA
www.jirihradec.cz
www.jirihradec.com