|
L. Andršt: tzv. tabulka koeficientů a to je zase jako mechanizmus, nebo
jako nástroj bych řek, kterej má zase jako trošku upřednostnit tu prvoplánovou
hudbu, hudbu která, jaksi hudbu kvůli který si člověk tu televizi třeba
pouští, jo a ne ta, čili ta je trošku zvýhodněná zase oproti tý hudbě,
která tam je někde jako podkres, že se tam mluví o něčem a lidi už jsou
zvyklí, že furt někde něco šumí, tak tam někde prostě něco šumí jenom,
jo. Ale kvůli tomu se ty lidi na ty pořady nedívají. A taková ta hudba,
která šumí, ta se dá dosti snadno vyrobit, vyrábějí to většinou lidi i
sami doma, prostě na, koupěji si ňáký synťáky a tam prostě to. Neříkám,
že vždycky, protože někdy i tahle hudba může bejt kvalitní, ale, čili
pohlíží se na to tímto způsobem, že musí bejt zvýhodněná ta prvoplánová
hudba a tam sou ty koeficienty, my, ten poměr je asi jedna ku deseti,
u nás.
My když jsme ovšem dělali, dělali ty, vyúčtovací řád před, když se připravoval
asi před těma třema lety, teďka asi se dostaneme až k tomu teletextu...
pí. Bub.: no přesně, já sem tam mířila, L.Andršt: mně je to jasný, takže
tam jsme narazili - protože my jsme hodně pracovali podle GEMY, což je
organizace německá, tak hodně věcí, protože s ní máme jaksi největší vztahy
a taky tam je největší užití s ní a dostáváme od nich nejvíc peněz a nejvíc
peněz tam posíláme, takže jsme vycházeli z ní, ale je to velice obdobný,
jako tady v celý evropě a - tam jsme narazili na koeficient u teletextu
jedna ku stu, dokonce v těch jejich podkladech, v jejich vyúčtovacím řádu.
A my jsme se tehdy toho lekli a jsme říkali no to je asi ňáká tisková
chyba, to neni možný, to by nedostal nikdo nic a tak jsme to nechali to
jedna ku deseti. A jak se ukázalo voni měli pravdu jako vždycky, voni
už věděli vo co de. Pí Bub.: tak, že je ještě méně ceněná, než třeba u
nás. L.Andršt: samozřejmě, ano. P.Růžička: protože tam hlavně v tom provozování
tečou hodiny vysloveně, že jo, kde něco, kdy něco... L.Andršt: třetina
času televizního vysílání je vlastně ten teletext, čili tam ty lidi by
strhli na sebe strašný miliony. A za hudbu, která není vůbec...
Téma: O pořadu Nadoraz, za kterým stojí jeden z členů OSA.
P.Janda: já sem řikal: já se vyjádřím k tý reklamě - proč moje jméno taháte
v souvislosti s milionama, víte jak v dnešní době, jak to může na lidi,
na diváky zapůsobit - tak k tomu jsem se vyjádřil a to je taky jediný
co tam vůbec nebylo v tom programu.
L. Andršt: Jedná se samozřejmě o toho Jirku Hradce, tam je to, že on teda
původně žaloval OSU kvůli úplně jiným honorářovým svým požadavkům, který
ovšem, takle, OSA, pokud jeho reklamace byly oprávněné, tak samozřejmě
všechno dostal, ale on ještě uplatňoval věci, který nám Česká televize,
jako OSE nepotvrdila, čili to mu nemůžeme vyplatil, protože televize řekla
třeba ano, vysílal se tento pořad, ale autorem hudby je úplně někdo jiný.
Čili to se mu nevyplatilo, on to dál a dál urgoval a řek bych, že ta jeho
věc se skládá zase ze dvou částí: jedna je teda ta, že uplatňuje určitý
svoje nároky na věci, na který nemá on ani my od televize podklady, čili
nemůže je prokázat, protože OSA nemůže vyplatit, co nedostane, jo, to
je další věc, že když, jenom to co obdrží vyplatí. Ale pokud to nedostane,
to znamená pokud někdo někde se hraje, ale ten pořadatel to nezaplatí,
tak autor to taky nedostane, protože bysme tim vošidili ty vostatní, kterým
bysme to museli zase brát, že jo. Takže my to nemůžeme vyplatit, pokud
nemáme podklady. Ty podklady tam nejsou, televize to popírá, čili je to
spor potom vlastně pana Hradce s televizí. Ale on žaloval OSU, protože
řek, že OSA se má o to starat, tak ať to. Tak to je jedna věc, ale pak
je druhá věc, kdy von se pokouší, respektive jeho advokát se pokusil,
tím, že rozvířil tudletu akci - řek, že televize - že OSA vlastně právně
neexistuje a chtěl to zvrátit tím způsobem, aby on dostal vyúčtování za
tu televizi i za tu, za ten teletext podle starého vyúčtovacího řádu,
kde by vlastně ani nefungoval ten koeficient jedna ku deseti - rozumíte,
on by prokázal, že tři roky televize, vlastně OSA neexistoval a všechny
ty dokumenty, to znamená vyúčtovací řády a všechny změny, že vlastně neplatěji,
a že to dostane podle komunistickýho vyúčtovacího řádu, jako prostě jak
si to tam přehazovali vidlema ty peníze, že to dostane prostě jedna k
jedný, jako za prvoplánovou hudbu a to ani nebudu řikat kolik by to bylo
milionů. P.Janda: Ne to ani řikat nemůžeme, byla by to čtvrtina všech
příjmů. L.Andršt: A to chtěl prostě vlastně, a vo to šlo vlastně v tom,
tu OSU jako, že se v ní jako takle omočíme a uvidíme, co to udělá, jo.
Telefon, žena: Vy jste velmi dovední manipuláři, tak jak hovoříte,
ale ten celkový dojem je velmi nepříznivej.
|